Stacionární teplovzdušná sušárna Sušárny patří mezi nezbytné vybavení v mnoha provozech, ať už jde o zpracování ovoce a zeleniny, výrobu těstovin, sušení bylinek, čajů, hub a dalších potravin atd. Seninky ve Valašském muzeu v přírodě. Souboru staveb lidové architektury Zubrnice. Mezi historickými sušárnami je ojedinělou sušárna ovoce , postavená podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče, ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Kulaté sušičky ovoce jsou typičtější variantou.
Obvykle mají motor úplně dole uprostře což způsobuje, že teplo stoupá vzhůru nejvíce právě u středu. Proto se může stát, že potraviny na okrajích nebudou usušené tak rychle jako ty uprostřed. Sušárny ovoce sloužily k sušení švestek, jablek i hrušek. Stávaly v zahradě zemědělské usedlosti nebo v ovocném sadu.
Stavby sušáren byly dřevěné nebo zděné konstrukce, kryté doškovou, šindelovou nebo pálenou střešní krytinou. Na moravsko-slovenském pohraničí se záhy objevily východní trojdílné formy sušíren, v nichž se sušilo ovoce již jen horkým vzduchem, ne dýmem, a celkovou dobu sušení bylo možno zkrátit z několika dnů až týdne na zhruba hodin. Taková typická valašská sušírna v 19.